Bubliny - 1. část - Jak bubliny fungují

Co udělat, když mi pořád ty bubliny praskají? Jak vlastně bublifuk funguje? To jsou otázky, které si někdy kladl každý z nás. Ať už to bylo v podobě malého dítěte ve vaně, nebo v roli rodiče snažícího se uspokojit dítě toužící po bublinách, a nebo dokonce v roli člověka, kterého to prostě zajímá z principu. Já si otázky o bublinách kladl ve všech těch rolích. Dokonce jako bublinář si otázky o bublinách kladu pořád a pořád. V tomto článku se dozvíte nejenom jak bubliny fungují, ale jak moc pozitivní vliv mají na rozvoj dítěte.

"A též mně, jenž životu přeji, zdá se, že motýl i bublina i co se jiní podobá mezi lidmi, ví o štěstí nejvíce."
Fridrich Nietzsche
 Snímek obrazovky 2024-11-04 131141

JAK FUNGUJÍ BUBLINY A BUBLIFUKY?

Bubliny jsou pro život extrémně důležité. Například bublinky v oceánu přináší vodě živiny, svou roli hrají v kondenzační páře, které vedou k dešťům. Dokonce i v lidském těle jsou bubliny důležité. O tom ale tento článek není. To bychom tu byli hodně dlouho. Budu se věnovat "mýdlovým bublinám". Té jednoduché, kulaté a pestrobarevné věci, kterou děti tak zbožňují a dospěláci obdivují. 

 

Mýdlové bubliny jsou tvořeny díky povrchovému napětí a vzduchu - proudu vzduchu, který naplní bublinový film (tenkou membránu z kapaliny). Proud vzduchu napíná membránu, která se postupně plní a vzniká tak dlouhý "had". Na kapalinovou membránu v tu chvíli působí proud vzduchu (zevnitř), ale i tlak zvenku bubliny. Bublina se pak oddělí a vzniká samostatná bublinka. 
 

Představte si, že je vás 51 lidí a stojíte spojení za ruce. Řeknu vám, ať utvoříte čtverec. Jak dlouho vám to bude trvat? Jak dlouho budete skládat trojúhelník? Kdybych vám ale řekl, že máte utvořit kolo, okamžitě napnete všichni ruce a utvoříte obrovské kolo během pár sekund. Bublina se snaží dosáhnout co nejjednoduššího a nejdokonalejšího tvaru s tou nejmenší námahou - s nejnižší energií. Proto se každá bublina snaží být kulatá. Okolní tlak vzduchu, vítr, průvan, teplota a další podmínky však různě deformují tvar. Bublina se ale nevzdává a snaží se znovu zakulatit. 

Snímek obrazovky 2024-11-04 131910

 

Proč myslíte ale, že bublina praskne? K tomu je hned několik důvodů. Bublina nejčastěji praskne kvůli tomu, že se vypaří. Prostě je moc tenká. To je zčásti zapříčiněno i tím, že kapalina pomalu stéká kvůli gravitační síle dolů a nahoře je velmi velmi tenká. Druhým důvodem může být narušení stěny. Bublina se naruší nějakým předmětem nebo nečistotou ve vzduchu, tím se změní povrchové napětí a to zapříčiní, že bublina praskne. Velmi zjednodušeně řečeno, suché věci praskají bubliny. Můžete to vyzkoušet mokrou rukou, uvidíte, že bublinu chytnete. Stačí ale malé suché místo a bublina praskne. Bublinám se velmi daří se vlhkým prostředí, proto například ve vaně. Překrásné bubliny ale můžete dělat třeba v mlze, po dešti, nebo dokonce přímo v dešti.

 

Bublifuk je v podstatě jednoduchá hračka. Vytvoříte otvor (kruh), který ponoříte do bublinové kapaliny a tím se vám v otvoru vytvoří bublinová membrána. Do té fouknete, membrána nabere vzduch a vytvoří bublinu. Je třeba fouknout tak, aby se membrána nafoukla, ale nepraskla prudkým proudem vzduchu. Průměr otvoru je úměrný velikosti bubliny. To znamená, že čím větší otvor (fukar) máte, tím větší bublinu uděláte. 

Snímek obrazovky 2024-11-04 131704

Barevnost bublin záleží na dvou faktorech. Prvním faktorem je světlo. Stejně jako když prší a svítí sluníčko a vzniká duha, takový jev nacházíme i na bublinách. Světlo se láme o bublinovou stěnu a vidím tak základní barvy. Proč je ale bublina různě barevná v různých chvílích a na různých místech? To záleží na tloušťce bublinové stěny. Ta se kvůli gravitaci v průběhu mění, protože bublinová kapalina pomalu stéká dolů. Různá tloušťka stěny tedy znamená různé barvy. Zcela fascinující je, že bublinová stěna je tenká 100 - 1000 nanometrů. Když je stěna "moc tlustá", tedy přesahující tloušťku 1000nm je bublina zašedlá, mdlá a nebarevná. Nemáte představu, jak je to tlusté? S porovnání s lidským vlasem - ten má tloušťku 40 000 - 60 000 nanometrů. Tedy bublinová stěna je cca 50x tenčí než vlas. 

Proč myslíte ale, že bublina praskne? K tomu je hned několik důvodů. Bublina nejčastěji praskne kvůli tomu, že se vypaří. Prostě je moc tenká. To je zčásti zapříčiněno i tím, že kapalina pomalu stéká kvůli gravitační síle dolů a nahoře je velmi velmi tenká. Druhým důvodem může být narušení stěny. Bublina se naruší nějakým předmětem nebo nečistotou ve vzduchu, tím se změní povrchové napětí a to zapříčiní, že bublina praskne. Velmi zjednodušeně řečeno, suché věci praskají bubliny. Můžete to vyzkoušet mokrou rukou, uvidíte, že bublinu chytnete. Stačí ale malé suché místo a bublina praskne. Bublinám se velmi daří se vlhkým prostředí, proto například ve vaně. Překrásné bubliny ale můžete dělat třeba v mlze, po dešti, nebo dokonce přímo v dešti.
 
Snímek obrazovky 2024-11-04 131651
 

Bublifuk je v podstatě jednoduchá hračka. Vytvoříte otvor (kruh), který ponoříte do bublinové kapaliny a tím se vám v otvoru vytvoří bublinová membrána. Do té fouknete, membrána nabere vzduch a vytvoří bublinu. Je třeba fouknout tak, aby se membrána nafoukla, ale nepraskla prudkým proudem vzduchu. Průměr otvoru je úměrný velikosti bubliny. To znamená, že čím větší otvor (fukar) máte, tím větší bublinu uděláte. Jak udělat velké a nejlepší bubliny si můžete přečíst v jiném článku.

Váš bublinář Daniel